Památné věty pro vaše dítě

Pokaždé, když jdu do nákupního centra, mi rvou uši výrazy rodičů, které chrlí na své děti. Vím, že nám děti občas dávají zabrat a musíme se v prvních letech obrnit trpělivostí, na druhou stranu, pokud si nevyrovnaný jedinec pořídí potomka, jak jej může zvládat, když nezvládá ani sám sebe? Nechci být moralistou, který kárá každého rodiče při jakékoliv negativní větě. Jsou však sousloví, která, pokud jsou vyřčena pravidelně, znamenají pro dítě nevhodné emoční naprogramování. Kdybych každý den neposlouchala až děsivé příběhy mých klientů, které se jim staly na základě řeči jejich rodičů, asi bych zde takto neapelovala. Podívejte se dnes na památné věty, které vaše dítě mohou poškodit na celý život. Všechny uvedené věty se při mých sezeních opakují pravidelně.

Když nebudeš poslouchat, půjdeš do děcáku

Možná máte pocit, že díky této větě dítě konečně ztichne, přestane otravovat a bude klidnější. To máte pravdu. Je však otázkou, jak se u takové věty vaše dítě bude cítit a co mu vaše vícekrát zopakovaná nabídka způsobí. Dítě se sice krátkodobě ohne a pod strachem z dětského domova začne sekat dobrotu, v jeho emoční části mozku mu však vzniknou následující rovnice:

Když nebudu poslouchat, máma se mě zbaví.
Za přestupek jsem potrestán.
Mámě musím vyhovět.
Pokud nejsem hodný, přijde trest.
Láska mámy je jen když jsem hodný.
Když říkám co chci, máma je naštvaná.

Z jedinců, kteří tuto větu často slýchávají, vyrůstají věční trpitelé ve vztazích. Většinou se neustále bojí, že partnera ztratí a pokud mu v čemkoliv nevyhoví, partner je odsoudí anebo opustí. Jsou to vztahoví otroci, kteří jsou pro kousek lásky ochotni udělat vše. Také si často takoví jedinci neumí říci, co vlastně chtějí a nevyjadřují svůj názor jasně. Jak by taky mohli, když za vyjadřování názoru máma rozdává, byť slovní, tresty.

Nech to raději být, udělám to sám/sama

Věřím, že mít někdy trpělivost s dětskými ručičkami při manuální práci nemusí být jednoduché. Vaše dítko je neohrabané a tak párkrát vyleje kakao do vašeho oběda, umatlá se, když s vámi vaří anebo spadne do kaluže zrovna, když spěcháte. Má na to ale jistě nárok, vždyť je to přece dítě. Bohužel, my dospělí někdy nemáme s dětmi v jejich učení trpělivost. Raději za ně vše uděláme a nenecháme jim volnost v učení se novému. V tomto případě často lidem vznikají následující Emoční rovnice:

Nic mi nejde.
Nic mi nejde napoprvé.
Vše pokazím.
Jsem nešika.
Vše mi trvá.
Když něco pokazím, máma se zlobí.
Vše musím dělat rychle a dobře.

Lidé, kteří tuto větu v dětství zažívali, se často podceňují a mají nízké sebevědomí. Ještě aby ne, když jim bylo od útlého věku dáváno najevo, že jim nic nejde a vše pokazí. Zároveň se mozek od začátku vývoje neučil manuálním činnostem a tak jsou tito lidé v manuální práci 2-3x pomalejší než ostatní.

Dokud si neodpracuješ, nepůjdeš ven

Dětství máme od toho, abychom se radovali a nikoliv od toho, abychom pracovali. Od toho máme přece rodiče, kteří si nás zplodili bez toho, aniž by se nás zeptali, že? Bohužel mnozí vychovatelé považují své děti za výhodné pracovníky a nutí je dělat domácí práce, pomáhat při stavbě domu nebo při výchově mladšího dítěte. Díky tomu však lidem vznikají následující vzorce:

Nejdřív práce, potom zábava.
Bez práce nejsou koláče.
O volno se musím zasloužit.
Brácha mě brzdí.
Máma mě prudí.
Máma je zdrojem práce.
Díky mámě nemůžu ven.

A tak se díky rodičům bojíme užívat si a musíme si nejdříve odpracovat, abychom si zasloužili volno. Kromě toho máme při sobě většinou partnery, kteří nás stále omezují a nutí nás do aktivit, které se nám nelíbí. Celý život jsme hledači volnosti a užívání si místo domácí buzerace a věčné práce.

Počkej, až vyrosteš, to tě přejde legrace

Na dospělost se v dětství těšíme, ale ti rodičové nám to zase nějak kazí. Mnoho z nás má s dospělostí ve finále spojenou zodpovědnost, vydělávání peněz a starání se. Jak by ne, když jsme doma slýchávali památnou větu: „Užívej si teď, až dospěješ, tak jsou to samé starosti“. Vždyť to tak přece není, nemyslíte? Vzniklé Emoční vzorce po výroku:

S dospělostí přicházejí problémy.
Dospělost znamená peklo.
Život je o starostech.
Je lepší být dítětem.

Jistě v okolí znáte lidi, kteří se neustále chovají jako dítě a jsou jaksi „zabrždění“ v zodpovědnosti, závazcích atd. Tak to jsou přesně ti lidé, kteří slýchávali výše uvedenou větu. Raději se snaží neustále zůstat v dětství, než aby přišly problémy.

Další památné věty:

Bývá jich nespočet, pro ukázku další fatální výroky:

Budeš mít tlustá stehna po mně.
U nás jsme byli vždycky chudí.
Bez práce nejsou koláče.
Holky to mají těžší než kluci.
Hloupostmi si nevyděláš.
Podívej, jak je mamince kvůli tobě špatně. (Tento výrok je zcela fatální!)
Matky dcerám – Chlapi jsou neschopní, o vše se musíš postarat sama.
Otcové synům – Se ženskýma je to těžké.

.. a další..

Netvrdím, že se při každé větě máte před svým dítkem zastavovat. Je ale potřeba si uvědomit, jakým způsobem s dítětem mluvíte a jen proto, že chcete mít od miláčka klid, s ním lehounce manipulujete. Tedy – naháníte mu strach anebo v něm vzbuzujete pocit viny. Použijte na dítě raději metodu 3x a dost a buďte mu příkladem, nikoliv jeho otrokářem.  

Další články o dětech – Mujvztah – výchova dětí

Přečtěte si také:
Rodiče nechte nás žít
Špatný vztah – špatná výchova

Objednejte si:
E-kniha Uzdravte své sebevědomí
E-kniha Jak poznat toho pravého

Objednejte si CD Aleše Kaliny „Základní principy výchovy dětí“

PDF verze (klikni pravým a ulož jako)